Dá se říct, že dohady o spropitném nemají konce. Jelikož často ani sám zákazník neví, komu takzvané dýško adresuje, jde takříkajíc o „nejednoznačný příjem“. Jednodušeji řečeno, má spropitné směřovat provozu, majiteli, kuchaři, nebo obsluze? Současná znění zákonů nechávají zodpovězení této otázky na individuálním posouzení jednotlivých podniků. V každém případě však platí, že spropitné je předmětem daně z příjmů. No a v souvislosti s tím je maximálně namístě polemika na téma – jak správně účtovat spropitné při platbě kartou?
Co je to spropitné?
Podle Finanční správy je spropitné považováno za dar. Z přesného znění vyplývá, že jde o dar poskytnutý v souvislosti s příjmem z podnikání nebo z příjmů ze závislé činnosti. Takový dar je dále dle Finanční správy předmětem daně z příjmů. Co to znamená? Tento příjem, tedy dýško, musí být řádně zdaněn – a to buď majitelem restaurace jako jeho příjem z podnikatelské činnosti, nebo zaměstnancem v rámci jeho mzdy v daném měsíci.
Pozor: Nezaměňujte pojmy! Spropitné je sice předmětem daně z příjmů, ale zároveň jako dar nepodléhá DPH – čili nemá ani nulové DPH.
Spropitné v gastro průmyslu
Z praktického hlediska bude všechny gastro provozovny v souvislosti se spropitným určitě zajímat, že se neuvádí na účtenkách. Na druhé straně, obsluha by měla poctivě dávat spropitné do pokladny jako vklad, aby na konci dne provozu seděla evidovaná hotovost. Jaká je ale realita?
Když se na to podíváme střízlivě, dospějeme ke zjištění, že spropitné darované v hotovosti ne každá provozovna eviduje správně, pokud vůbec. Tato „mezera v zákoně“ je však na osobním posouzení každého podnikatele v gastro. O něco problematičtější je to každopádně s účtováním spropitného při platbě kartou.
Účtování spropitného při platbě kartou
Faktem je, že se v současnosti stále více prosazuje a uplatňuje platba kartou – a to nejen v gastro byznysu. S touto skutečností si však musí poradit zejména restaurační zařízení. Tedy, pokud nechtějí přijít o spropitné, které jim tvoří značnou část příjmů.
Určitě s námi budete souhlasit, pokud poznamenáme, že vyptávat se zákazníků při platbě kartou, zda chtějí nechat spropitné a v jaké výši, asi nebude tou nejpříjemnější a nejvhodnější cestou. Elegantní řešení celé situace nabízí aplikace iKelp POS Mobile. Jak funguje? Jak s její pomocí správně účtovat spropitné při platbě kartou?
Samostatná položka „Tip“
Je to velmi jednoduché. Stačí si jen zvolit položku „Tip“, kterou budou zákazníci moci vidět ať už při online objednávání donášky, při placení za Inteligentním stolem, nebo při platbě kartou na terminálu. Zákazník si tak sám a navíc nenucenou formou určí výši spropitného, resp. zda nějaké vůbec chce nechat.
Spropitné sice na účtence nebude vidět (v systému však ano), ale na firemní účet přijde vyšší částka. Taková funkcionalita usnadní práci nejen obsluze, ale i účetní, která si umí efektivně vysledovat rozdíl příjmů a spropitného. Samozřejmě, pokud chce mít provoz vše s „kostelním pořádkem“, podobně si umí evidovat i spropitné v hotovosti.
Spropitné si je potřeba zasloužit
V rámci věcného uzavření tohoto „ošemetného“ tématu bychom rádi poznamenali, že spropitné si je potřeba zasloužit. Naštěstí nebo bohužel, nejsme „za vodou“ jako v jiných zemích, kde spropitné berou doslova a do písmene jako samozřejmost. Lidé v gastro byznysu u nás tak musí bojovat o každý „dar“ příjemnými úsměvy, vhodnou komunikací a kvalitními službami. I přesto ale z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že mnozí Češi a Slováci jsou zvyklí nechávat spropitné. Jen ne procentuálním vyjádřením orientovaným od výšky útraty, ale většinou zaokrouhlením nahoru.
Legislativní informace uvedené v tomto článku jsou platné ke dni 30.9.2021. Jakékoliv legislativní změny, které nastanou po tomto datu, nemusí korespondovat s obsahem tohoto článku.